MBMLB

Infarkt jej nezastavil. Story Johna Hillera je příběhem velkého comebacku

John Hiller byl bezesporu výborným nadhazovačem, který odehrál v MLB 15 sezón s ERA 2.83. Navzdory tomu si jej historie pamatuje zejména díky jednomu z největších comebacků jaký byl kdy k vidění.

Kanadský baseballista vstoupil do MLB v roce 1965 v dresu Detorit tigers, za který nakonec odehrál celou kariéru. Ta započala velmi slibně, když byl v roce 1968 členem týmu, jenž nakonec vyhrál Světovou sérii. Zdálo se tedy, že má všechny předpoklady k tomu, aby v MLB působil vlemi dlouho. Jenže 11. ledna 1971 se mělo vše změnit.

Sedmadvacetiletý Hiller dostal doma srdeční záchvat, ale ještě dokázal sám dojet do nemocnice. Tam okamžitě podstoupil zákrok, ale lékaři soudili, že se již k vrcholovému sportu nevrátí.

„Nikdy jsem nebyl v nejlepší kondici a jednoho rána v lednu 1971 jsem měl tři malé infarkty. Až v únoru jsem (generálnímu manažerovi) Jimu Campbellovi řekl, že zmeškám sezónu 1971, protože budu mít v dubnu bypass žaludku. kvůli kontrole vstřebávání cholesterolu v mém těle. Zachránilo mi to život, ale z 215 liber jsem se dostal na 148,“ vzpomínal po letech. A právě vysoký cholesterol byl hlavním viníkem infarktu u Hillera. Ačkoliv byl také od svých 13 kuřákem, což jeho zdraví také nepřidalo.

John Hiller © Taro Yamasaki, Detroit Free Press

Ani Tigers už s Hillerem po tom všem nepočítali a zdálo se, že jeho čas v MLB je definitivně minulostí. „Nikdo si nemyslel, že budu hrát znovu, ale byl jsem odhodlaný. Pracoval jsem v obchodním domě v Duluth a cvičil každý den v YMCA. V únoru 1972 mě Jim Campbell najal za 7 500 dolarů jako instruktora nadhazování v  minor league. Žil jsem z 2 a půl dolaru na den a spal jsem v klubovně Billyho Martina v Lakelandu, která byla plná švábů. Trenér nadhazovačů v Lakelandu, John Grodzicki, mě naučil, jak házet changeup, a to změnilo celou moji kariéru.“

Ačkoliv Hiller žádal o další šanci, tak Tigers nevěřili, že by byl ještě schopen házet na nejvyšší úrovni. Jenže pak se v hlavním týmu zranili nadhazovači Les Cain a Fred Schermann. V nouzi si tak vzpomněli na Hillera a po tryoutu v Kansasu jej znovu podepsali. „Campbell mi dal smlouvu na 17 000 dolarů, což bylo snížení platu o 3 000 dolarů z mého platu v roce 1970. Za 18 měsíců jsem se nesetkal s živým pálkařem a první, komu jsem čelil, byl Richie Allen, který trefil homerun ven z Comiskey Park. Na střídačce ale po zápase řekli: ‚Podívejte, on se vrátil z mrtvých a nikomu nedal emtu zdarma.‘ Za týden jsem byl closer. Dostával jsem dopisy od mladších lidí, kteří prodělali infarkt a ti mi říkali, že jsem pro ně inspirací. Díky tomu jsem se vždy cítil skvěle.“

Nakonec v roce 1972 odházel 24 zápasů s ERA 2.03. V playoff dopomohl Tigers vyhrál čtvrtý zápas ALCS proti Oaklandu, když zastavil útok A’s v desáté směně. V rozhodujícím pátém duelu nastoupil do deváté směny, kdy udržel stav 1-2. Bohužel pro něj Tigers zápas prohráli i díky controverznímu výroku ve čtvrté směně na první metě, který znamenal safe pro George Hendrickse místo jasného outu.

1972 ALCS Game 5 – A’s 2 Tigers 1

This is all the video I have of this game…..anyone have the last out? This was a taut, tense game (and series), in which the eventual winning run reached on an infield hit where Norm Cash was ruled off the base at first. Heroic bullpen work by Vida Blue sealed the win.

O rok později byl na kopci ještě lepší Hiller, který s 38 Saves vytvořil nový rekord MLB. Svou ERA stlačil na 1.44 a strikeoutem vyřadil 124 pálkařů ve 125.1 odházených směnách. Jinak jeho 37 Save v sezóně přišel za stavu, kdy Tigers vedli 10-0 a on povolil jeden doběh. To dopomohlo k tomu, aby MLB upravila pravidla pro započítání Saves od dalších sezón. Hiller si nakonec vysloužil dvě ocenění Comeback Player of the Year a Fireman of the Year. V hlasování o nejlepšího nadhazovače skončil na 4. místě. Pohádka o úspěšném comebacku tak byla dokonána.

John Hiller si držel vysokou výkonnost i v dalších letech a v MLB nakonec působil až do svých 37 let. Zakončil ji s velmi slušnými statistikami – 125 Saves spolu se 43 starty v 545 hrách a ERA 2,63. Navzdory tomu je jeho infarkt často zmiňován před jeho statistikami. Ale Hiller nevypadá, že by mu to vadilo.

„Mnohokrát, dokonce i lidé, kteří nejsou fanoušky baseballu, přijdou a řeknou: ‚Hej, ty jsi ten, kdo měl infarkt,“ řekl před několika lety novinářům. „To je v pořádku. Nevadí mi to.“ V dalším rozhovoru zašel ještě dál. „Někteří lidé mi řekli, že jsem byl inspirací. Ani nevíte, co to pro mě znamená. Co na to říct? Byl jsem jen hráč, který si chtěl vydělat na živobytí. Nechtěl jsem být mluvčím ničeho, ale byl jsem rád za příležitosti pomoci, když se objevily. Pokaždé, když jsem navštívil několik dětí v nemocnici nebo na odděleních pro rakovinu, a pokaždé, když jsem jim tam šel pomoci, pomohly mi tím, že ukázaly svou vnitřní sílu.“

John Hiller nakonec nezemřel v roce 1971 a ještě dnes je stále naživu. Jeho život je stále ovlivněn vyšším cholesterolem a v roce 1988 mu dokonce lékaři doporučili amputaci pravé nohy, což Hiller odmítl. V roce 1985 byl uveden do Kanadské baseballové Síně slávy.

Podpoř nás za cenu jedné kávy! Nebo si kup náš merch!
Become a patron at Patreon!

Ján Jabrocký

Czech and Slovak baseball journalist.

Zanech vzkaz

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.