Bylo šest minut po půlnoci místního času, když se stadionem Rogers Centre rozlehl jen tupý zvuk dopadu míčku. Zvuk, který definitivně ukončil jednu sezónu a potvrdil dynastii. Sólo homerun Willa Smithe v 11. směně sedmého zápasu Světové série zmrazil 50 tisíc fanoušků Blue Jays a poslal Los Angeles Dodgers na trůn. Po nevídaném comebacku a výhře 5:4 jsou prvním týmem po čtvrtstoletí, který dokázal obhájit titul mistra MLB.
Byl to zápas, který měl všechno. Sedmý duel, ve kterém jde o všechno. A přesně takový byl. Neuvěřitelné obranné zákroky, které popíraly fyziku, momenty, které změnily kurz zápasu jediným švihem pálky, a dokonce i menší rozepře, když emoce přetekly. Nakonec ale zůstal jen známý výsledek: triumf Dodgers.
Přitom se zdálo, že příběh napíše Toronto. Ve třetí směně se domácí hrdina Bo Bichette, sužovaný zraněním kolene po většinu play-off, postavil proti hvězdnému Shohei Ohtanimu a odpálil daleký tříbodový homerun. Jeho odpal poslal stadion do extáze a Bichette, i s jedním zdravým kolenem, si oběhl mety ve svém největším momentu kariéry. Momentu, který ale nakonec nestačil.
Záchrana dvě směny před koncem
Dodgers se celý večer trápili. Ztroskotávali na obraně Blue Jays, která předváděla jeden zázračný zákrok za druhým, a nedokázali zasadit rozhodující úder. Prohrávali o tři body, pak o dva. A v deváté směně jim zbývaly poslední dva auty do konce sezóny.
Pak přišel na řadu Miguel Rojas. Veterán, pro kterého to byla možná poslední sezóna kariéry a který se do sestavy vrátil po téměř měsíční pauze. Torontský closer Jeff Hoffman mu hodil nepovedený slider a Rojas ho bez váhání poslal za plot levého pole. Ticho. Zkoprnělý stadion slyšel jen oslavné výkřiky z dugoutu Dodgers. Dave Roberts si v úžasu schoval hlavu do dlaní. Zápas byl srovnaný.
Drama ale zdaleka nekončilo. Blue Jays v dohrávce deváté směny okamžitě zatlačili a po dvou metách zdarma naplnili mety. Roberts udělal zoufalý, ale jediný možný tah. Poslal na kopec Yoshinobu Yamamota.
Nesmrtelný Yamamoto a hrdinové z pozadí
Japonský fenomén hodil v šestém zápase o den dříve 96 nadhozů. S nulovým dnem odpočinku přišel zachránit sezónu. Ačkoliv nebyl ostrý a hned prvního pálkaře trefil, čímž se situace ještě více zdramatizovala, ukázal své srdce bojovníka. Rojas předvedl klíčový obranný zákrok na domácí metě a střídající Andy Pages neuvěřitelným skokem u zdi ukradl jistý hit. Šlo se do prodloužení.
V 11. směně pak přišel okamžik Willa Smithe. Catcher Dodgers poslal míč odpalený z pálky Shanea Biebera přesně do míst, kam dopadl i Rojasův homerun. Byl to první homerun v nastavení v rozhodujícím zápase Světové série v celé její historii. Byl to úder, ze kterého se už Blue Jays nevzpamatovali.
Yamamoto se vrátil na kopec a s přehledem dokončil dílo. Zajistil posledních osm autů zápasu a po třech vítězstvích ve Světové sérii (dvě jako startér, jednou jako closer) byl po právu vyhlášen nejužitečnějším hráčem (MVP). Stal se teprve druhým nadhazovačem v historii po Randym Johnsonovi, který vyhrál tři zápasy v jedné sérii, a jediným, kdo to dokázal na hřišti soupeře.
Dynastie pokračuje
Dodgers jsou tak po dlouhých 25 letech týmem, který obhájil titul v MLB. Ale rozhodně ještě neztratili chuť, jak zmínil Freddie Freeman po zápase v rozhovoru pro televizi FOX Sports. Poukázal na to, že Yankees na konci 90. let vyhráli 3 tituly v řadě a to je nyní nový cíl pro jeho tým.
Konec jedné éry v Torontu?
Zatímco Dodgers slavili, v Torontu zavládl smutek. Hrdina Bichette sledoval konec zápasu z lavičky poté, co byl střídán běžcem. Max Scherzer, 41letý veterán, který odházel skvělých 4.1 směny, jen smutně přihlížel. Tým, který vsadil na riskantní, ale po většinu času fungující strategii „chaosu“ v bullpenu, nakonec dojel na dva jediné špatně umístěné nadhozy.
Na druhé straně, hvězdný Shohei Ohtani, který startoval na zkráceném odpočinku, na kopci nevydržel dlouho. Adrenalin mu sice zvedl rychlost až k 99 mílím v hodině, ale únava se projevila na kontrole a vyústila v Bichetteův homerun. Svůj tým ale neustále podporoval z pálkařského boxu.
Tato série, plná maratonských zápasů, heroických výkonů a nečekaných zvratů, ukázala baseball v jeho nejryzejší a nejkrásnější podobě. A na jejím konci stojí Dodgers. Unavení, vyčerpaní, ale nezlomní. Znovu na vrcholu baseballového světa.
Neuvěřitelný zápas. Toronto by si to zasloužilo asi víc, měli o hodně lepší pálku. Ale Dodgers nakonec měli větší vůli a v klíčových chvílích podrželi nečekaní hrdinové. Nevím jestli se někdy stalo, že by do postseason zápasu zasáhlo sedm nadhazovačských startérů.