Adam Jacques: Nepočítal jsem s tím, že budu draftován
Letos se mezi draftovanými hráči MLB ocitlo českému fanouškovi známe jméno Adam Jacques. Tento mladík se totiž stal prvním draftovaným hráčem narozeným v České republice. Proto jsme neváhali a položili mu několik otázek.
Jak jste se dozvěděl o tom, že jste draftován?
Vůbec jsem to netušil, ani jsem s tím nepočítal, a tak jsem se na poslední den draftu ani nedíval. Měl jsem ten den ve škole zápas, takže hned po něm jsem šel domů a odpočíval jsem v mém pokoji. Když se to dozvěděl můj otec, který to vždy sleduje, tak pro mě přišel a řekl mi to. Taky to předem nevěděl. (Adamův táta je skaut Reds – pozn. red.)
Vybrali si vás Reds. Měli jste před draftem nějaké indicie, že o vás mají zájem?
Na podzim minulého roku jsem byl v Arizoně na turnaji, ve kterém se mi hodně dařilo. Byly to důležité zápasy, které sledovali nejen skauti všech týmů, ale i trenéři z vysokých škol. Pro mě v ten okamžik bylo hlavně důležitý dostat baseballový stipendium na vysokou školu, protože jsem letos končil střední. Mimo jiné tam byl i tátův šéf, který pracuje pro Cincinnati Reds. Líbil se mu styl mé hry. Ale určitě moje jméno taky hrálo roli.
Jste prvním hráčem narozeným v České republice, který byl draftován klubem MLB. Co to pro Vás znamená?
Já to beru takhle. Jsou Češi, kteří už v minulosti byli podepsáni týmem MLB a hráli, nebo ještě hrají, v MiLB. Takže jsou lidé, co dokázali víc. Určitě jsem ale byl rád, když jsem viděl moje jméno na draftové tabuli. Byl to super pocit. Byl bych moc rád, kdyby to nějak pomohlo českému baseballu. Minimálně to může být vzkaz pro malé kluky, kteří milují baseball tak jako já, že nic není nemožné.
V mládeži jste působil převážně v klubu Hroši Brno. Sledujete i na dálku, jak se klubu daří?
Začínal jsem v Technice Brno, kde mě ze začátku trénoval i můj otec a učil jsem se, jak vlastně baseball hrát. Pak jsem přestoupil do Hrochů a pod trenérem Petrem Novotným jsem se dostal na úplně nový level. Bez Hrochů bych určitě nebyl takový hráč, jaký jsem teď. Dalo mi to hodně, ale vím, že mám ještě hodně před sebou hodně trénování a soustředění se na baseball. Na výsledky se průběžně koukám a každý rok si přijedu aspoň pár zápasů zahrát. Tento rok jsem přijel dřív a už se nemůžu dočkat, jak se zapojím do mého starého týmu. Stále se cítím být jeho součástí.
