P. Chadim: Jedna ze zodpovědností trenéra je vytáhnout z hráčů maximum

Po skončení letošního Pražského baseballového týdne jsme požádali o rozhovor manažera národního týmu Pavla Chadima. Popovídali jsme si o skončeném turnaji, výkonech nováčků, ale také o příštím ročníku turnaje.

Ahoj Pavle, začnu netradičně zápasem o bronz, protože jsem tě u dugoutu sledoval poslední směnu. Vypadal jsi neskutečně nervózní a po posledním outu sis hodně odfoukl. Jak moc si chtěl alespoň to třetí místo?

Ono to není nervozita ve smyslu, že nemáš mozek pod kontrolou. Je to tenze, která tě vybuzuje k útoku dohromady s tím, že strašně chceš, aby ten kluk byl úspěšný. Aby dělal věci, které ho celou zimu učíš a povedou k tomu, že bude lepší. Popravdě. Nešlo o třetí místo, ani jsem si nějak moc  neodfoukl. Jsi prostě ve válečném módu. Je to válka a jde o to, jestli ti ta poslední skupina, ten poslední pěšák na bojišti zůstane nebo ne. Máš plán války a seš v tenzi, protože vždy to může skončit jakkoliv, ale ten klid musí v hlavě zůstat. Bojím se, aby si lidé nemysleli, že ta tenze, kterou mají hráči a trenéři, je něco jako bezhlavá nervozita a je tam útěk. V krizi je vždy boj nebo útěk. A my jsme v tom boji. Ani nemůžeme utéct. Nevím, jestli to říkám srozumitelně, ale…. Je to obava, jestli to děláme dobře, ale není to panika a strach, který tě stáhne a imobilizuje.

Takový bonmot. Myslím, že jsem to již několikrát říkal. Když veverka vidí kunu, tak má takový strach, že přestože je rychlejší jak ona, tak se ani nehne. Jestli si mně pozoroval, tak já si něco broukám a podobně. Ale to hlavní, co prožívám je boj s tím nadhazovačem, jsem na jeho straně. Hlavu mám ale klidnou. Vím, co chceme udělat, kdy jej musíme vystřídat, vím, jak to dál bude pokračovat. Ale samozřejmě největší touha je, aby se ti ten plán bitva plnil tak, jak jsou hráči naučeni.

Ty jsi v ten poslední moment měl na kopci jako closera Ondřeje Vanka. Ten mi zmínil, že si jej na tuto pozici pro tento turnaj připravoval. Máš výhledově Ondřeje jako closera pro zápasy reprezentačního týmu?

Každý trenér musí pracovat s tím co má. Může si vysnít, jakou chce sestavu, ale když ty hráče nemá, tak takovou hru hrát nemůže. Jedna ze zodpovědností trenéra je vytáhnout z hráčů maximum. Když si projedu Ondřejova procenta strajků a ballů, tak se mi na startéra tolik nehodí. Když si projedu jeho procento prošvihlých strajků, strajků hozených na plný stav, procento ustání plných stavů a procento zvládnutí situací s plnými metami, tak všechny tyto atributy mně vedou k tomu, že má velký potenciál k tomu, aby přišel v nejtěžších utkáních. To, že mu je 19 let nám dává velký příslib i do budoucna.

Nyní skládáš nový middle infield. Zejména po tom, co loni skončil Jakub Hajtmar. Zejména Ben Morgan ukázal, že v defenzivě by to mohlo být hodně dobré. Ale pořád má middle infield problém na pálce. Vidíš to jako největší problém při skládání nového vnitřního středního pole?

Kdybych se na to díval z pohledu počítačové hry, tak ano. Když se na to dívám z pohledu Mistrovství Evropy v příštím roce, případně World Baseball Classic, tak nesmíme zapomínat, že máme ještě tři výborné vnitřní polaře – Vojta Menšík, Willie Escala a Eric Sogard. Takže nyní hledáme dva mladé vnitřní polaře, kteří jsou schopní je zastoupit, kdyby se zranili, chyběli, nebo budeme hrát turnaj během jejich sezóny. To se teď stalo, protože všichni tři jsou v zahraničí. Tito kluci jsou schopni hrát na nejvyšší úrovni na českých hřištích. Zatím ještě nesplňuji úplně přesně to, co bych si představoval, aby splňovali pro hru na světových kolbištích. Ale hledáme dvě místa a hodně statečně o ně bojují Ben, Šimon Blažek i Milan Prokop.

Milan má ještě otevřené místo v útočné skupině. Když si vezmu soupisku pro World Baseball Classic, která má 30 míst. Do ní budeme hledat dva hráče, kteří budou schopni přijít a zaútočit v krizových situacích. Takže když hledáme tu armádu do války, tak hledáme dva kluky, kteří budou schopni hrát. Snažíme se je naučit co nejvíce v útoku, ale klíčová je defenzíva. Správně jsi na to poukázal. Hledáme ty, co jsou schopni hrát pod tlakem výborně v defenzivě. Ani tak netlačíme na ten útok, protože každý tým si může dovolit jednoho až dva obranáře v lineupu. Vidím úspěšné týmy, které mají i tři obranáře. Mají šest útočníků a tři obranáře, kteří sbírají hodně nadhozů na pálce, aby to pak měli útočníci lehčí. Případně posouvají a otravují nadhazovače. Těch úloh útočníka může být více.

Na tyto dva týdny si přivedl 10 nováčků. Odehráli 5 zápasů. Kdo tě z nich nejvíce překvapil?

Řekl bych, že nikdo nezklamal, což je to nejcennější. Nejvíc mně upoutaly dva zápasy v neděli, kdy všichni tři v middle infieldu zahráli skvělé hry. Ať to byl Bláža, Ben, či Milan. V zádním poli Šimon Klacl. V tento den ve 14 směnách mně tito čtyři mladíci velmi upoutali v obraně. Vždy jsem tam viděl něco, co by mohli zahrát lépe, ale toto mně rozhodně upoutalo. Normálně hráče nejmenuji. Doufám, že to nebude polibek smrti, ale zákrok Bena Morgana, to byl nejlepší obranný zákrok za dobu, co trénuji národní tým mužů.

Pojďme celkově k turnaji. My jsme dvakrát porazili Německo, ale prohráli jsme s Japonskem i Tchaj-wanem. Co nám ještě chybí, abychom mohli tyto skvělé týmy porážet?

Posunuli jsme se ze tří až pěti nadhazovačů, které jsme schopni z Extraligy dostat na takto vysokou úroveň. Máme jich nyní deset. Abychom mohli mít šanci hrát s těmito týmy, tak potřebujeme z těch deseti dostat pět na ještě vyšší úroveň. A k těm deseti přidat dalších pět až deset. Mým snem je mít 20 nadhazovačů takových, jaké jsme viděli v posledních třech zápasech a mít pět nadhazovačů úrovně Padyšák, Kovala.

Na podzim vás čeká výjezd do Asie. Co se budeš snažit za půl roku s týmem udělat. Na čem budete pracovat, abyste se posunuli ještě výše?

Během čtyř zápasů jsme získali informaci, co máme zlepšovat. V sérii s Německem si to vyzkoušíme proti soupeři, který je na naší úrovni. Chceme tam dát šanci mladším nadhazovačům. Již jsme domluveni s Davidem Křečkem, Janem Kozlem a Tomášem Hrbkem, jenž teď hodil 87 mílí, což je u leváka perfektní. Z toho vyleze šestnáctka nadhazovačů. Ty pozveme 14 dní před odletem do Asie. Budeme hrát dva zápasy proti Švýcarům. Ti nám teď řekli, že s nimi přijede Trevor Bauer. Ještě uvidíme, jestli bude házet jenom live BP, nebo ve švýcarském dresu. Našim plánem je, abychom měli na soupisce 14 nadhazovačů, 2 náhradníky, 14 polařů a 2 náhradníky. S těmito 32 hráči bychom rádi měli kondiční soustředění na Tempu, kde je tělocvična a bude tam specialista Fakulty tělesné výchovy a sportů Radim Jebavý. Bude to taková aktivace 14 dnů před výkonem. Kdo na tom bude špatně, tak se zvedne nebo ho nevezmeme. Ti, co na tom budou dobře, tak se aktivují a měli by se dostat do stejné pohody, jako by to bylo playoff v září.

Ty si známý tím, že chceš, abyste hráli zápasy s kvalitními soupeři. Předpokládám, že PBT maximálně splnilo tvé požadavky.

Na sto procent.

Co říkáš na návštěvnost? Byly obavy, co s ní udělá posun termínu. Nakonec byla rekordní.

Já se toho nebál. Tvrdil jsem ale, že se to musí odpracovat. Jestli jsem se něčeho bál, tak toho, že by se to neodpracovalo. Už pět let se snažíme s tím termínem něco udělat. Již před třemi lety jsme se s Karlem Jakschem (ředitel PBT – pozn.red.) vypravili do Haarlemu, kde jsme se bavili s Japonskem, USA, Curacao, Tchaj-wanem a snažili se je tady dotáhnout. To se podařilo, což je neuvěřitelné.

My jsme měli tři cíle. Jedním z nich byli diváci. V tom jsem maximálně spokojený. Vůbec jak to tady odpracovala naše média a  Česká Televize…  To jsou hodiny a hodiny práce. To kdybych dal do balíku, tak je to možná stejně hodin, kolik jsme přípravě věnovali my trenéři a hráči. Takže tady se připravuje ještě jeden reprezentační celek. V tom je to srovnatelné.

Druhým cílem bylo, abychom jako tým byli schopni hrát na této úrovni. Někdo se toho možná chytne, ale nechtěli jsme dostávat o rozdíl, aby si všichni nadhazovači zahráli. Aby co nejvíce hráčů dostalo šanci. Aby to bylo vyrovnané a bavilo diváky. To jsou spojené nádoby. Hráči ukázali, že můžeme s těmito týmy hrát. Ano, vidíme rezervy, ale ty ťafky jsme dostali v nejlepší čas. Ani nevím, jestli bych chtěl, abychom porazili Tchaj-wan v prvním zápase, kdy jsme prohráli 1-3 a mohli jsme klidně vyhrát. Když ti hráči dostanou výsledek bez toho, aby si to odpracovali, tak žijí ve falešném dojmu, že jsou dobří. Na druhou stranu ukázali jsme si s Němci, že je můžeme porážet, ale v jednom klíčovém utkání můžete prohrát s kýmkoliv.

Třetím cílem bylo, aby se mladí nadhazovači ukázali. Po tom, co s nimi jedeme program PRO, Los Angeles 2028, tak nemůžeme být nespokojeni. Hrbek hodil na All Star game 87 MpH zleva. Kollmann zavřel Japonce, Vank Němce, Pacal hodil 90 MpH, Lukáš Hlouch hodil 92 MpH. Kdy to kdy bylo? Kolik nadhazovačů se dostalo na top evropskou úroveň?

Příští rok nebude Haarlem Baseball Week, takže bude na Pražský baseballový týden těžké dostat Japonsko a Tchaj-wan. Budete posouvat termín zpátky? Případně přemýšlíš již nad týmy, které byste pozvali do Prahy?

Budeme se všichni určitě snažit, aby diváci viděli atraktivní týmy.  Já osobně bych ten termín neměnil. Příště se může podařit ulovit klidně tým USA, ale samozřejmě to něco stojí postarat se zde o něj.  Mým snem je turnaj, kdy  divák vidí  jednoho představitele  asijského baseballu,  druhý z amerického kontinentu  a dva z Evropy.  To by mě jako diváka lákalo nejvíce.

Máme ústní pozvánku na Rotterdam Week. Ale víme, že před dvěma lety na turnaj nesehnali dost peněz. Není vůbec jednoduché takový turnaj udělat. Musí o něj být divácky zájem, musí si zaplatit vstupenku, něco koupit, nejlépe merch. Je to tvrdá bitva a jak jsem říkal na začátku samo se nic neudělá,  vše se musí odpracovat. Tímto bych také chtěl všem, kteří jakkoliv pomohli, srdečně poděkovat.