Vítejte v Ultra-paranoidní éře
Ano, přesně takto nazval svůj článek na serveru The Athletic uznávaný novinář Jayson Stark. Pojďme se proto podívat, co tím myslí.
V zápasech MLB dnes běžně vidíte, jak nadhazovač dlouze přijímá signály od catchera nebo pálkaři vstupují a vystupují z boxů klidně padesát krát za zápas. Pak tu máme aféru kolem Houston Astros, kteří byli čerstvě osvobozeni od nařčení, že za pomocí technologií (videa a pod.) kradou signály. A podobných afér se v posledních měsících vynořilo více, převážně s podezřením na využívaní chytrých hodinek.
Takže se dá říct, že jsou to právě technologie, které stojí za těmito problémy. A dle Starka by to mohly být právě technologie, které tento problém, paradoxně, můžou vyřešit. Jayson se také ptá, jak je možné, že ve 21. století spolu nadhazovači a catcheři komunikují za pomocí stejných signálů, které byly používány již před více než 100 lety.
Dokonce o tom začínají mluvit i zástupci některých organizací, že by se celý problém, jenž s možným kradením signálů nastal, dal vyřešit právě moderními technologiemi. Vždyť není nic složité na to, oslovit firmy jako Sony, Bose, Microsoft nebo Apple a ty by se velice rády vrhly do vymýšlení řešení.
Tady se dostáváme zpátky k úvodnímu nadpisu. Magazín Metro USA totiž v úterý přišel s tvrzením, že Astros poslali svého zaměstnance, aby v prvním zápase série s Red Sox, kamerou natáčel dugout soupeře. Jenže vyšetřování ukázalo, že Astros jej tam poslali z důvodu podezření z možného podvádění ze strany soupeře. Měl se tak snažit tuto neférovou činnost odhalit.
Nicméně dle Starka někteří soupeři s tímto příliš nesouhlasí. Po divizní sérii s Clevelandem totiž zástupci Indians varovali případné soupeře Astros, že Houston používá různé metody kradení signálů, které jsou již za hranicemi „normálu“. Podobné hlasy se ozývaly minulý rok z tábora Dodgers po prohře ve Světové sérii. Každopádně, ať je pravda jakákoliv, tak zástupci Red Sox i Astros jsou skálopevně přesvědčeni, že soupeř používá nějakou nekalou formu kradení signálů. A není to samozřejmě záležitost pouze této série. Catcheři zacházejí tak daleko, že i když nemají na metách žádné běžce, tak předávají signály způsobem, jako by byly obsazené.
Stark v článku cituje nejmenovaný zdroj, jenž mu prý řekl: „Všichni jsou paranoidní vůči všem. Všichni si myslí, že ti druzí kradou signály.“ Nadhazovač Astros Lance McCullers dokonce v jednom rozhovoru nastínil, jak to teď z jeho pozice vypadá. „Jdete na hřiště a v hlavě máte čtyři nebo pět sad signálů. Pak existují různé další klíče s dalšími signály. K tomu máme další různé dotyky, kterými se posouváme na další sadu. Takže existuje mnoho proměnných, na které musíte myslet, ještě předtím, než odvedete svou práci. A to je to, o čem je táto hra. Tím je hraní baseballu. Nemělo by to být o tom, abychom přemýšleli, jestli jsme již na další sadě signálů. Začíná to již být skutečný problém a měli bychom něco udělat a bojovat s ním,“ otevřeně říká a následně dodává. „Hra nemá rytmus. Protože ani nemůže mít. Když pálkař vystoupí z boxu, tak vás hned napadne, že zná vaše signály. Že musíte s catcherem upravit vaše signály. Je to vyčerpávající.“
V zápasech tak hráči tímto tráví mnoho času a prodlužuje to čas mezi jednotlivými nadhozy. I proto vedení MLB uvažuje o zavedení tzv. Pitch clock (psali jsme ZDE a ZDE). Stark však říká, abychom dali nadhazovačům i catcherům možnost komunikovat elektronicky. Odpovědí na problémy s časem by totiž mohly být obyčejné headsety nebo naslouchátka. Vždyť NFL je úspěšně používá již jedenáct let.
Někdo by mohl namítnout, že i v tomto případě by se dalo určitým způsobem odposlouchávat příkazy. Ale právě NFL nám ukázala, že to až takový problém být nemusí. Navíc týmy můžou stále používat různé kódy a podobně. Technologie jsou dobré a měly by dostat šanci i v MLB. A třeba tak skončí Éra Ultra-paranoie.
