Roman Mráz: Budu házet dokud mi neupadne ruka
V sobotu překvapil a zaskočil baseballový národ jednašedesátiletý Roman Mráz, který v Nadstavbě o Extraligu vyházel vítěznou Complete Game proti Klasiku Frýdek-Místek. Proto jsme jej oslovili a požádali o krátký rozhovor.
Jak se zrodil nápad, že nastoupíte v baráži?
Ten se zrodil jednoduše. Japoncům, kteří za nás hráli, skončilo vízum a museli odjet domů. Američan, s kterým se počítalo, že dohází celý rok si utrhl loket. Martin Střítecký měl rodinné povinnosti. Takže jsme zbyli jen já a Michal Kočí. A protože jsem házel v poháru za Moravskou Besedu proti Áčku Techniky a oni si na mně moc necucli, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Já házím víceméně furt stejně posledních dvacet let. Kdybych šel házet proti extraligistům, tak vím, že 4-5 směn vydržím. Tady jsem si nebyl jistý.
Jak se cítíte dva dny po zápase? Přeci jen jste odházel přes 120 nadhozů.
Včera jsem byl celý bolavý. Ale to je vždycky. To je takový normální stav po každém házení. To jsem měl i ve třiceti.
Vy házíte pravidelně v krajském přeboru. Je to z Vaší strany neuvěřitelná výdrž. Jak dlouho ještě vydržíte?
Dokud mi ta ruka neupadne. Myslím, že pár let ještě určitě. Já jsem to měl vymyšlené tak, že si letos ještě hodíme s klukem (s Danielem Mrázem – pozn. red.). Ten se měl po dvou letech od zranění vrátit. Letos už byl i na tréninku. Házení mu šlo, pálení mu šlo. Ale vždycky když měl přijít na zápas, tak musel nutně hlídat děti (usmívá se), takže to nevyšlo.
Vrátil bych se ještě do historie. Mám určitý avízo, že prý jste někdy v roce 1997 odházel v Extralize Perfect game nebo no-hitter. Vzpomenete si na ten zápas?
Vzpomenu si. Byl to no-hitter proti Lounům. Já jsem to nesledoval, ale v nějaké šesté, sedmé směně mi to řekl některý z našich polařů. A manšaft se hecl, že musí skákat a všechno chytit, ať někdo konečně ten no-hitter má. A povedlo se to.
Prý jste druhý den házel další zápas?
To se mi tak stávalo. Například za nároďák jsem jeden den házel na Pražském baseballovém týdnu proti nějaké americké Univerzitě a další den semifinále poháru. To mně tehdy trochu naštval reprezentační trenér. My jsme tehdy s Moravskou Besedou (C-tým Techniky – pozn. red.) postoupili až do semifinále proti Tempu myslím a mohli jsme hrát finále. A také postoupit na Pohár Mistrů, což by bylo skvělé. do sedmé směny jsme dokonce vedli, ale mně pak odešla ruka a prohráli jsme.
Technika zažívá v poslední době útlum. Jak vidíte její budoucnost? Kde vidíte Techniku tak za pět let?
Tam kde byla vždycky. Když jsem viděl v sobotu spojku a „dvojku“. Spojka dvacetiletá, „dvojka“ týden osmnáctiletá a co tam předváděli…. Tti mi také moc pomohli. Skákali po hlavě a zahráli z toho outy. Takže tam jsou kluci, kteří budou dobří. Protože Brno produkuje strašné množství mládeže a jsou tady jen tři manšafty, v nichž kluci vydrží deset, patnáct let. Takže to není kam skládat. Tak někdo vyroste u nás a pak uteče do Draků. Nebo někdo vyroste v Dracích, ale přijde na to, že si tam nezahraje, tak uteče k nám. Takže to tady celkem cirkuluje. Když jsem vychoval dvacetileté juniory, tak někteří skončili u Hrochů, něco je u Draků a nám z té generace zůstali jen dva. A hráli každý rok o republiku. Takže ono se to tak srovná. Drakům také dojde za chvilku dech a budou muset přehodit několik hochů.
Roman Mráz odházel ve věku 61 let Complete Game v Nadstavbě o Extraligu
