Flashback: Zeď zášti
Každý baseballový stadion má svá specifika. Obzvlášť ty historické, které vznikaly v dobách, kdy nebyly jasné a pevné standardy pro rozměr hřiště a podobně. Fanoušci v dnešních dobách mají stále možnost vidět slavný Fenway Park, který je domovem Boston Red Sox. Jeho nedílnou součástí je také obří zeď v levém poli zvaná Green Monster. Jenže baseball pamatuje ještě jednu kontroverzní zeď na stadionu Major League.
Psal se rok 1909, když ve Philadelphii vyrostl nový stadion, jenž nesl název Shibe Park. Jeho jedinou nevýhodou bylo, že pravé pole mělo délku pouze 340 stop. První roky to sice až takový problém nebyl, protože v těchto dobách takzvané „dead ball“ éry se nepálilo příliš daleko a důraz se dával hlavně na obranu. I tak tam ale byla přes 3 a půl metru vysoká zeď, za kterou již byla ulice s řadovými domky. A majitelé těchto domků měli obrovskou výhodu v tom, že když se chtěli podívat, jak hrají místní baseballisté Philadelphie Athletics, tak jim stačilo vyjít na střechu a zápas měli úplně zdarma. A mohli vidět i pět mistrovských sezon, protože A’s v této době patřili mezi ty lepší celky nejen v Americké lize.
Ve třicátých letech v době ekonomické krize navíc majitelé domů tuto výhodu proměnili ve velmi příjemný byznys. Mnozí pouštěli na střechu lidi za poplatek, který byl obvykle za poloviční cenu, než stál lístek na zápas. Když si vezmeme, že Athletics hráli doma přes 70 zápasů ročně, tak z toho již byl slušný výdělek.
To samozřejmě nemohlo nechat chladným majitele stadionu Johna Shibeho, po kterém byl stadion pojmenován. Klub tak totiž přicházel o slušné peníze a tak se Shibe snažil všemožně zabránit tomuto byznysu. Za majiteli domů tak docházeli požární inspektoři, kteří je upozorňovali na to, že zdržování se na střeše ve velkém počtu je velkým rizikem. Na dveře klepali také úředníci z berňáku, kteří tvrdili, že tam vznikajú „místa veřejného pobavení“ a tím pádem by měli majitelé odvádět určitou částku do městské pokladny. Jenže ani to nepomáhalo a tak klub za plotem nechal zasadit palmové stromy. Ty sice hodně znepříjemnili majitelům domů výhled na hřiště, ale stále mnoho z nich tuto možnost využívalo.
Po sezoně 1934 se snažil Shibe s majiteli domů domluvit, že by pouštěli lidi na střechu pouze v případě, kdy bude stadion vyprodán. Jenže ti to odmítli a tak se John Shibe odhodlal k radikálnímu kroku. V průběhu offseason nechal zeď pomocí vlněných plechů zvýšit o dalších 11 metrů.
Majitelé domů se pak snažili s klubem soudit, ale pro klub bylo největší prohrou, že spolu s novou zdí se týmu absolutně přestalo dařit. Klub v následujících letech pravidelně končil ve spodních patrech tabulky soutěže a mnozí fandové to přisuzovali právě nově postavené zdi. Pro tu se tak vžila přezdívka „Zeď zášti“. Ačkoliv se pak ve čtyřicátých letech A’s dokázali opět zvednout, tak fanoušci již na jejich zápasy nepřicházeli. Raději dali přednost městskému rivalovi Phillies, který působil v Národní lize a na Shibe Park se přestěhoval od roku 1938. Vše vyvrcholilo tím, že se Athletics po sezoně 1954 přestěhovali do Kansas City. Zeď zášti nakonec vydržela ve Philadelphii o něco déle…
