Marek Vičar: Cena Rozhodčí roku je spíše cena popularity

Na letošním Galavečeru České baseballové asociace si cenu pro Rozhodčího roku odnesl Marek Vičar. I proto jsme tohoto zkušeného mezinárodního rozhodčího požádali o rozhovor.

Marku byl jsi oceněn cenou Rozhodčí roku, co pro tebe tahle cena znamená?

Upřímně vůbec nic. Tahle cena není o tom, kdo je nejlepší rozhodčí, ale spíš je to cena popularity. O ceně hlasují manažeři klubů, kteří nedokáží objektivně posoudit, kdo z rozhodčích měl skutečně nejlepší sezónu. I z tohoto důvodu předložila Komise rozhodčích výkonnému výboru návrh na změnu této volby.

O jakou změnu by se mělo jednat?

Současný systém volby rozhodčího roku je takový, že o rozhodčím roku hlasují manažeři Extraligových klubů a První ligy. Komise se shodla na tom, že manažeři nedokáží objektivně zhodnotit, jakou měl který rozhodčí sezónu, a také nechceme, aby se kterýkoliv rozhodčí snažil manažerům jakkoliv zalíbit, protože o tom naše práce není. Nový návrh počítá s tím, že o ceně si budou hlasovat sami rozhodčí. Pokud bych cenu obdržel dle nového formátu od kolegů, tak to pro mě bude obrovská čest a ocenění bych si upřímně vážil.

Jaký je momentální stav rozhodčích u nás?

Kvalita je velmi dobrá, naši mezinárodní rozhodčí patří mezi evropskou špičku, ale nemáme dostatečný počet rozhodčích, abychom pokryli všechny zápasy u nás. Momentálně nevyhnutelně směřujeme k tomu, že se nám nepodaří obsadit utkání Extraligy rozhodčími, což se doposud nestalo.

Proč si myslíš, že víc lidí nechce dělat rozhodčí?

Podle mě jsou důvody tři. Za prvé jsou to finance. Odměny se rozhodčím zvedly naposledy v roce 2011, tisíc korun tehdy není tisíc korun nyní. Za druhé se výrazně zvýšil apel na kvalitu a úroveň rozhodčích celkově, což je dobře. Ale to, co tehdy v 2011 stačilo na to, abys rozhodoval Extraligu, to dnes stěží stačí na 1. Ligu. Za stejné peníze, jako tehdy, se od tebe dnes očekává mnohem víc. No a za třetí je to kultura, kterou nyní máme. Baseball je oproti hokeji nebo fotbalu velmi gentlemanský sport, pokud tomu nevěříte, zajděte na libovolné utkání v hokejovém dorostu a přesvědčte se sami. Všechny zápasy Extraligy jsou přenášeny online, což je skvělá zpráva pro fanouška, ale pro nás rozhodčí to znamená, že kterékoliv naše rozhodnutí bude moct být diskutováno internetovými odborníky a tlak na nás je mnohem vyšší, než v tom srovnávaném roce 2011. Sečteno podtrženo se obávám, že za současné situace se většině lidí dělat rozhodčí zkrátka nevyplatí.

Co s tím?

Na kvalitu budeme určitě apelovat dál, ta ať je co nejvyšší. Kulturu v baseballu nebo obecně ve sportu nezměníme, můžeme něco udělat s financemi, ale je to složité, protože rozhodčí platí kluby ze startovného a v dnešní době se každý klub snaží šetřit, kde se dá. Nemyslím, že někdo bude dělat rozhodčího jen kvůli penězům a myslím, že to ani není správné. Musíme si položit otázku: kde vezmeme nové rozhodčí? Odpověď bude znít: no asi je nenajdeme v Brně u nádraží, vzejdou z klubů, nejčastěji z bývalých hráčů. Jenže si myslím, že momentálně nejsou kluby dostatečně motivovány k tomu, aby aktivně ve svých řadách rozhodčí hledali.

Proč ne?

Představ si následující situaci. Klub najde dva lidi, kteří budou ochotní rozhodovat utkání a o víkendu klubu pokryjí zápasy U15 a U13. Klub do nich investuje nějaké peníze, pomůže jim třeba s vybavením a uniformou, vyšle je třeba na kliniku rozhodčích. Tito dva noví rozhodčí rozhodují utkání klubu a všichni jsou spokojení. Jenže pak přijde komise rozhodčích a tyto dva rozhodčí nominuje na celostátní utkání. Rozhodčí jsou rádi, protože mohou rozhodovat kvalitnější zápasy, za které dostanou více peněz, ale klub řeší zásadní otázku: kdo nám odpíská o víkendu naše zápasy U13 a U15, když tihle dva nemůžou, protože mají jinou nominaci? Klub právě přišel o dva rozhodčí a nic z toho nemá. Komise rozhodčích nyní pracuje na motivačním systému pro kluby, který by odměnil ty, kluby, které dodají do systému ČBA nové rozhodčí. Podle mě se musí jednat o dostatek peněz, aby kluby byly motivované do toho jít.

V magazínu Triple Play mi Zdeněk Židek říkal, že problémy s nedostatkem rozhodčích nejsou jenom náš problém, ale řeší je v celé Evropě, dokonce i v kolébce baseballu v USA. Takže se to spíše zdá jako problém doby, ne systému.

V Americe ruší kvůli nedostatku rozhodčích celé ligy. Dělat rozhodčího není v dnešní době něco, co by bylo populární. Kdo si dnes půjde stoupnout na hřiště a nechá na sebe pokřikovat a pak si ještě půjde po zápase přečíst na Facebook co všechno pokazil? Ale my se se situací zkrátka nemůžeme smířit a musíme se dál snažit.

Osobně jsem se setkal, že rozhodčí kvůli nedostatku postupují moc rychle nahoru. V mužských soutěžích je obecně na ně vyvíjený velký tlak a mnozí si pak řeknou, že jim to za to nestojí. Nechce to upravit i tuto koncepci?

To, co říkáš je pravda. Když jsem začínal já, tak trvalo přibližně tři roky, než jsi se prokousal k prvním zápasům Extraligy. Dnes to může být klidně během roku. Důvodem je to, že rozhodčí nemáme, ale stále stále se snažíme obsadit primárně Extraligu a pak 1. Ligu a tak musíme posílat i méně zkušené a méně kvalitní rozhodčí na tyto soutěže, ačkoliv by sami potřebovali ještě růst třeba v mládežnických kategoriích a tlak, který je na ně kladen v dospělých soutěžích, neustojí a pak třeba i skončí. Při tvorbě nominací se to snažíme regulovat a neposílat nezkušené rozhodčí na soutěže, na které zatím nemají, ale občas se tomu prostě nevyhneme.

Na letošním Mistrovství Evropy mužů pořádaném u nás jsi nerozhodoval, ale působil jsi jako supervisor rozhodčích, co říkáš na organizaci turnaje?

Pořadatel sliboval největší baseballovou show v Evropě a myslím, že slíbil, co splnil. Já jsem loni rozhodoval Haarlemský baseballový týden, kde na zápasy chodí okolo 4 tisíc lidí a v Evropě je to něco unikátního. S holandským rozhodčím jsme se v Brně shodli na tom, že jediný turnaj, který se s naším mistrovstvím Evropy dá srovnat je právě Haarlem, což je pro nás skvělá vizitka.

Fanoušci na zápasy mistrovství Evropy přišli, ale na baseball u nás tolik lidí nechodí, proč si myslíš, že tomu tak je?

Očekával jsem letos výrazně více lidí na tribunách po úspěchu naší reprezentace na World Baseball Classic, přeci jen se o tom hodně mluvilo a psalo a i lidé, kteří baseball nesledují, tak měli povědomí, že se Čechům něco povedlo. Ale lidi na baseball nepřišli.

Je podle tebe něco, co by kluby měly zlepšit, aby diváci více chodili na jejich utkání?

Otázka za milion dolarů. Jak dostat lidi na sportovní utkání? Podle mě lidi chtějí emoce a náš baseball jim je rozhodně nedává. Zápasy u nás jsou nuda.

Jak to myslíš?

Sejde se tým A, který hraje s týmem B, někdo vyhraje a někdo prohraje. Může kolem toho být i pár pěkných zákroků a odpalů, ale to primárně zajímá jenom ty skalní fanoušky, kterých má každý klub pár desítek. Proč na fotbal a hokej chodí tolik lidí? Jednak samozřejmě mají tyto sporty tradici, ale především je téměř zaručeno, že se hráči budou chovat tak, že vítězství chtějí za každou cenu a nebudou se bát se soupeřem klidně poprat.

Je pravda, že u nás tolik nedochází k obvyklým situacím z MLB, kdy na sebe naběhnou hráči obou týmů.

Tohle lidi podle mě milují. U nás se to letos stalo asi tak po deseti letech a všichni o tom věděli, sdíleli videa, zajímalo je to. Já myslím, že by k podobné události mělo docházet tak jednou za víkend.

Říkáš tedy, že by se hráči měli mezi sebou nenávidět?

Vůbec ne. Já říkám, že jestli hráči, trenéři, vedení klubů chtějí mít plné tribuny, tak musí lidem dát show. Na baseball jako takový lidi prostě nepřijdou. Ano, částečně je to jenom divadlo, ale to je v pořádku. Krásně je to vidět na příkladu cizinců, hrajících u nás, ti to mají v sobě. A vůbec netvrdím, že musí dojít k bitce v každém zápasu, to nikdo nechce, ale když půjdeš na zápas, kde si začne někdo s někým vyměňovat názory a najednou vidíš, jak se hráči pomalu přibližují k sobě, rozhodčí oba týmy oddělí od sebe a vlastně nic se nestane, ale ty jako fanoušek čekáš, kdy k něčemu dalšímu dojde. Co až ten pálkař znova přijde na pálku? Trefí ho nadhazovač nadhozem, udělá strikeout? A co bude pak? A co až budou tyhle dva týmy zase hrát proti sobě? Tohle lidi baví.

Emoce někdy vzbuzují i výroky rozhodčích.

Problém je, že pouze tehdy. Když jsem loni vyloučil 4 lidi v jednom zápase, bylo z toho nejsledovanější utkání na Youtube daného klubu v celém roce. Ten zápas měl více zhlédnutí, než kterýkoliv zápas Czech Series, který onen tým hrál. Myslíš, že to byl tak kvalitní zápas, že se na něj lidé chtěli podívat?

Po finálové sérii v rozhovoru Martin Červenka řekl. „Pak to tady vidíte, jak to tady funguje, jak fungují rozhodčí a všechno. Pak vás to štve, že vás to stojí zápasy, a to tady v té sérii ty rozhodčí nějaký zápasy podle mě stály. Jejich výroky, ať byly jakékoliv“. Rozebírali jste v Komisi rozhodčích i tento pohled hráčů na vaši práci?

Utkání Czech Series rozhodovali pouze mezinárodní rozhodčí. Nic lepšího už tady nemáme. Byl jsem jeden ze dvou lidí zodpovědný za nominace rozhodčích na Czech Series, sledoval jsem všechny zápasy a dva jsem rozhodoval. Po sérii jsem všechny zúčastněné pochválil a poděkoval jim za jejich práci. Máme skupinu, kde rozhodčí dostávají zpětnou vazbu ke svým výkonům během celé sezóny. Rozebíráme jednotlivé situace z utkání a jsme k rozhodčím poměrně kritičtí, rozhodně se neplácáme po ramenou. Tenhle zmíněný komentář je dost obecný a pokud je myšlen vážně, očekával bych třeba návrh Tempa nebo přímo Martina Červenky na zavedení videa pro finále Extraligy. Technicky jsme na to v podstatě připravení, ale nikdo nic nenavrhnul, tak to asi zas tak horké nebude.

Máš za sebou jako rozhodčí tři mistrovství světa. Čeho bys ještě rád dosáhnul?

Amatérský rozhodčí má tři vrcholy. Tři turnaje, a pokud tě nominují byť na jeden z nich, tak se zařadíš mezi absolutní špičku. Je to World Baseball Classic, turnaj Premier 12 a Olympijské hry. Když jsem začínal, tak jsem snil o Evropském Poháru Mistrů, ale připadalo mi to tenkrát až příliš vzdálené, no a teď už mám za sebou tři. O Mistrovství světa jsem ani nesnil a už jsem taky byl na třech. Moje cíle jsou ty tři zmiňované turnaje. Zdají se nyní být až příliš vzdálené…